Haasův jev
Haasův jev [ház-, podle amer. A. Haase 1884-1941], jev zal. na zpoždění signálu z druhého zdroje zvuku proti signálu z prvního zdroje zvuku max. asi o 30 ms. Posluchač potom vnímá oba zvuky jako zvuk jediný. H. j. se využívá k zesílení účinku v sále nebo hledišti.