Graubünden
Graubünden [-bin-], rétorománsky Grischun, italský Grigioni - nejvýchodnější kanton ve Švýcarsku v Alpách; 7 106 km2, 185 700 obyv. (2001 úřední odhad) srov. 165 000 obyv. (1980 cenzus), kantonální m. Chur. Sport. a tur. střediska Davos, Svatý Mořic, Arosa, Pontresina. Prům. energetiky. - Uzemí G. osídleno od pravěku. Ve starověku součást Raetie, která byla 15 př.n.l. podrobena Římany; v pozdním řím. období jádro oblasti Raetia prima s centrem v Churu. Od 490 součást říše Ostrogótů, 536 postoupen Frankům a jako Churraetie byl polosuverénním útvarem v rámci franské říše. 843 připadl verdunskou smlouvou východofranské říši Ludvíka Němce; postupně se rozpadl na řadu drobných panství, z nichž nejmocnější bylo biskupství Chur. Na ochranu samostatnosti byly ve 14. a 15.st. vytvořeny obranné spolky, sdružení jednotlivých panství a měst (1367 Gotteshausbund, 1424 Graue Bund, 1436 Zehngerichtebund). Proti snahám sousedních rak. území o získání nadvlády uzavřely 1497-98 spojenecké smlouvy se švýc. spříseženectvem a staly se jako tzv. spojenci jeho volnou součástí. 1797 byla část území G. začleněna do cisalpinské rep., zbytek území do helvetské rep. 1803 zřízen kanton G.; jeho existenci potvrdil vídeňský kongres 1814-15, ale jeho již. část (Valtellinu) připojil k rak. Lombardii.
