Goslar
Goslar, m. v SRN v Dolním Sasku na sev. okraji Harzu, 320 m n.m.; 52 000 obyv. (1983). Prům. těžební (rudy zinku a olova), hut. (olovo), sklář., stav. hmot, nápojů, energetiky. Arch. památky (Kaiserhaus z 11. a 12.st., got. radnice). Muzea. - Okolo 965 v blízkosti G. rozvoj stříbrných dolů; výstavba falce snad již za Oty I., za Jindřicha II. bylo do G. přeneseno císařovo sídlo z falce Werla. Místo četných říšských sněmů, za Jindřicha IV. zde došlo 1063 k tzv. goslarské krvavé koupeli, ke sporu mezi biskupem z Hildesheimu a opatem z Fuldy o prestižní otázky. Ve 13.st. rozvoj m., které se stalo členem saského m. spolku (1267-68), hanzy a na zač. 14.st. říšským m.; získalo také horní práva. 1526 připadlo brunšvickým vévodům, 1803 Prusku, 1815 Hannoversku, spolu s ním od 1866 součást Pruska (1871 Německa).
