Gorbačov Michail Sergejevič
Gorbačov Michail Sergejevič, *2. 3. 1931, sov. stranický a státní činitel. Představitel KSSS a sovětského státu, mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, generální tajemník ÚV KSSS. Člen KSSS od 1952. 1955 ukončil právnická studia na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova; 1967 ukončil Stavropolský zemědělský institut (agronom-ekonom). Od 1955 pracoval jako funkcionář Komsomolu a stranických organizací; byl prvním tajemníkem stavropolského městského výboru Komsomolu, zástupcem vedoucího oddělení propagandy a agitace, druhým a prvním tajemníkem krajského výboru Komsomolu. 1962 se stal stranickým organizátorem územně výrobní správy kolchozů a sovchozů a byl jmenován vedoucím oddělení stranických orgánů stavropolského krajského výboru KSSS; 1966-68 byl prvním tajemníkem stavropolského výboru KSSS, 1968-70 druhým a 1970-78 prvním tajemníkem stavropolského krajského výboru KSSS. Od 1971 člen ÚV KSSS, 1979-80 kandidát, od 1980 člen politbyra ÚV, 1978-85 tajemník, od 1985 generální tajemník ÚV KSSS. Od 1970 poslanec Nejvyššího sovětu SSSR, 1970-85 předseda zahraničního výboru Sovětu svazu Nejvyššího sovětu SSSR, od 1985 člen prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. Za zásluhy o komunistickou stranu a sovětský stát byl vyznamenán třikrát Leninovým řádem a řadou dalších řádů a medailí. Jím nastartovaná reforma pod heslem "perestrojky" a "glasnosť" umožnila osvobození středoevropských satelitních států od "mocného bratra". 1988 prosadil odchod sovětských vojsk z Afghánistánu, 1990 svolil sjednocení Německa. 1991 1. prezidentem SSSR. Na domácím poli postupně ztrácel podporu. Kom. puč 1991 mu přinesl politický pád a ve svém důsledku rovněž rozpad Sovětského svazu na řadu nezávislých států. 1990 mu byla udělena Nobelova cena míru. 1996 neúspěšně kandidoval na prezidenta Ruské federace.
