Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem, něm. Frankfurt am Main - m. v SRN v Hesensku, 88-212 m n.m.; 249 km2, 643 726 obyv. (2003 odhad) srov. 614 700 obyv. (1983). Goethův rodný dům. Muzea, galerie, knihovny, zool. zahrada. Věd.výzk. ústavy; univ. (zal. 1914) a jiné vysoké školy. - V 1.-3.st. řím. sídliště Nida, zničené Alamany. Kolem 500 zal. dvorec franských králů, 794 doložena král. falc. Od 1000 rozvoj m., před 1200 se ve F. n. M. vytvořilo vlastní m. právo. Od 12.st. místo voleb řím.něm. králů. 1240 udělil císař Fridrich II. ochranu frankfurtským trhům (evr. význam od 1330). Svobodné m., od 1495 sídlo říšského komorního soudu. 1535 přistoupil F. n. M. k reformaci, zůstal spojencem Habsburků. Středisko bankovnictví (Rothschildové). 1810-13 hl.m. velkovévodství frankfurtského (vládl K. T. von Dalberg). 1813 opět svobodné m., od 1816 sídlo něm. spolku, 1848 až 1849 zasedalo v Paulskirche frankfurtské Nár. shromáždění. 1866 byl F. n. M. anektován Pruskem (od 1871 Německo). V 60.letech 19.st. zač. organizovaného děl. hnutí. Nový hosp. rozvoj v souvislosti s výstavbou žel. (80.léta 19.st.). 22. 3. 1944 byl anglo-amer. bombardováním zničen střed m. 1947-49 sídlo hosp. rady záp. okupačních zón v Německu, centrum tvořícího se západoněm. státu přeneseno pak do Bonnu. - Průmysl stroj., chem., el.tech., elektroniky, automobilový, obuvnický, počítacích strojů, polygr., potr., spotřební. Dop. křižovatka (žel., silniční, ř. přístav, letiště, podzemní dráha). Fin. a obch. středisko (burza). Knižní a jiné veletrhy.
