Franco
Franco y Bahamonde [-ko] Francisco, 4. 12. 1892 Ferrol - 20. 11. 1975 Madrid, špan. fašist. diktátor; od 1912 důstojník a od 1926 generál špan. cizinecké legie, 1934 potlačil asturské povstání, 1935 šéf gen. štábu. Po volebním vítětství lid. fronty jmenován velitelem na Kanárských o. Patřil k iniciátorům voj. fašist. puče 18. 7. 1936, od 1. 10. 1936 generalissimus a šéf vlády povstalců. Od 1937 šéf Falangy, 1938-73 šéf státu (jefe del Estado) a vůdce (caudillo). Po vítězství fašistů ve špan. obč. válce 1936-39 nastolil reakční režim osobní moci, opírající se o Falangu a kat. církev. Za 2. svět. války poslal Hitlerovi na pomoc dobrovolnickou Modrou divizi; po válce se orientoval na USA, 1947 obnovil formálně monarchii (stal se doživotním regentem). Po reorganizaci vlády 1957 ve své osobě spojil úřad šéfa státu, min. předsedy (do 1973), vrchního velitele a šéfa Falangy. 1969 určil za svého nástupce Juana Carlose.