Fašistická strana Itálie
Fašistická strana Itálie, Partito Nazionale Fascista, PNF - polit. strana vytvořená B. Mussolinim v období poválečného hosp. a polit. rozvratu Itálie (1918-1922); pův. za 1.světové války hnutí žádající demagogicky silnou Itálii, její účast ve válce, sociální rev. a rep. zřízení. Po VŘSR se formovala jako militantní antimarx. strana. Za užití teroru (squadristé, Fasci di combattimento - Bojové svazky) bojovala zejm. proti kom. organizacím. 1922 vyzval Mussolini vládu k abdikaci. K moci se dostal po pochodu na Řím v říjnu 1922. Totální diktatura F. s. I. byla nastolena postupně za podpory části obyvatelstva, armády, byrokracie a církve. 1924 volebními machinacemi získala F. s. I. většinu hlasů (65%), 1925-26 zlikvidovala opoziční aventinský blok. Ovládnutí státu fašisty bylo ústavně zakotveno 1928; společným nejvyšším orgánem státu a F. s. I. se stala Velká fašist. rada. Oporou diktatury byly fašisty řízené masové organizace a korporace; v celostátním měřítku byly vedeny Nár. radou pro korporace. Mussolinimu se podařilo dočasně stabilizovat hosp. situaci země. Východisko z krize 30.let hledali fašisté v kolon. expanzi a v přípravě 2.svět. války společně s nacist. Německem. Protifašist. boj dem. sil vyvrcholil 1943-45 ozbrojeným povstáním proti fašist. diktatuře. Na tradice F. s. I. navázala neofašist. strana Italské sociální hnutí (Moviento Sociale Italiano, zal. 1947).
