Fátimovci
Fátimovci [-ty-], arab. dyn. vládnoucí 909-l 171 postupně v zemích Maghribu, v Egyptě, Sýrii, Palestině, části Arab. poloostrova a na Sicílii. Jejím zakl. byl vůdce šíitské sekty ismáílovců Ubajdulláh, který si 909 podrobil Alžírsko a Tunisko a prohlásil se chalífou; v následujících letech pak ovládl Maroko a Libyi. Chalífát F. měl charakter šíitského voj.-teokratického státu (chalífa byl zároveň imámem); svoji moc postupně rozšiřoval v boji se sunnitským chalífátem Abbásovců. 969 dobyl fátimovský vojevůdce Džaúhar Egypt, přičemž F. přenesli své sídlo do nově zal. m. Káhiry. 972 připojena k fátimovskému chalífátu Sýrie, koncem 10. a zač. 11.st. též Palestina, Hidžáz, Sicílie a část již. Itálie. V průběhu 2.pol. 11.st. nastal úpadek moci F. a postupný rozklad jejich říše, umocněný neúspěšnými boji se Seldžuky, křižáky a sicilskými Normany. Poslední chalífa z dyn. F. sesazen l 171 Saladinem.
