Ezau
Ezau [hebr. vlasatý], Edom - postava ze Starého zákona, syn lzáka a Rebeky, starší bratr Jákobův. Podle starozákonního podání ,,syn pouště divoké povahy", žijící jen okamžikem a nemyslící na budoucnost. Udajný zakl. kmene Edomitů. Bibl. legenda o zavržení E. bohem je v teol. užívána jako doklad tvrzení, že boží vyvolení je apriorní (nezávislé na původu a zásluhách člověka).
