Estonsko
Estonsko, Estonská republika, est. Esti Vabariik, dříve (1944-91) Estonská sovětská socialistická republika - Estonsko bylo samostatnou republikou 1918-41, 1941-44 okupováno nacist. vojskem, 1944-91 součást býv. SSSR - Leží na SV Evropy při Baltském moři mezi Finským a Rižským zálivem; 45 100 km2, 1,36 mil. obyv. (2003) srov. 1,52 mil. obyv. (1984), 64,7% Estonců, dále Rusů a Ukrajinců; úřední jaz. estonština (asi 30% obyvatel užívají ruštinu), hl.m. Tallin. Nížina s morénovými usazeninami, na JV stoupá do 318 m n.m. Mnoho jezer, největší Čudské a Pskovské. Rašeliniště odvodňovaná malými ř. Členité pobřeží, ostrovy (Sarema, Chiuma). Podnebí mírné, průměrná teplota února 6 °C, cervence 17 °C; srážek roč. do 700 mm. Převažují drnopodzolové půdy, mnohde podmáčené. Více než třetinu povrchu kryjí jehličnaté lesy. Ložiska rašeliny, hořlavých břidlic, fosforitů a stav. hmot. - Estonsko je rozvinutou prům. zeměd. zemí. Hl. hosp. odvětví jsou těžba a zpracování hořlavých břidlic (Kochtla-Jarve), prům. stroj., el.tech., loďařský (Tallin, Tartu), chem., bavlnářský, pap. a celulózy, stav. hmot, masný a rybný. Zeměd. se specializuje na chov skotu pro mléko a maso, prasat, drůbeže a kožešinové zvěře, na včelařství. Pěstují se obilniny (žito, pšenice, ječmen), len, krmné plodiny, brambory, zelenina. - Dop. žel., nám. (přístav Tallin), silniční, let., říční. - Správní rozdělení: 15 rajónů.
