Ecuador dějiny
Ecuador - dějiny, Území E. bylo od 15.st. součástí incké říše, 1544-1822 špan. kolonie. Po vyhlášení samostatnosti (1830) se střídaly vlády konzervativců a liberálů. Liberalizace polit. života po 2.svět. válce byla vzápětí potlačena, v čele státu pravicové režimy. Voj. vláda (1972-79) se z počátku orientovala na burž. dem. reformy a hosp. nezávislost, později ústup tlaku pravice; od 1979 dem. civilní vláda. 15.st. území připojeno k incké říši 1526 příchod špan. conquistadorů 1531-33 dobytí Ecuadoru Španěly; zavedena encomienda, mita, re- partimiento 1544 španělská kolonie 1563 audiencie Quito součástí místokrál. Peru 1718-23 a od 1739 součást místokrál. Nová Granada 2.pol. 18.st. několik protišpan. povstání 1808-25 válka špan. kolonií za nezávislost 1820 povstání v Guayaquilu 1822 svržení špan. nadvlády, E. součástí rep. Velká Kolumbíe 1830 vyhlášena nezávislá republika Ecuador 1830-75 převážně vláda konzervativců, od 60. let růst moci církve 1895 lid. povstání, vlády se chopili liberálové (E. Alfaro) 1897 ústava, oddělení církve od státu, burž. dem. reformy zač. 20.st. rozvoj děl. hnutí 1925-44 převážně vláda konzervativců 1926 zal. Social. strana (1931 přejmenována na KS Ecuadoru) 1931-39 rostoucí vliv USA 1934-35 prez. J. M. Velasco lbarra 1941 -42 válka s Peru, ztráta území na horním toku Amazonky 1942 přerušení styků s Německem, Itálií a Japonskem 1944 lid. povstání v Guayaquilu; prez. J. M. Velasco Ibarra, vláda s účastí zástupců KS 1945 dem. ústava, člen OSN 1946 zrušena platnost ústavy, rozpuštěn kongres 50.-60. léta střídání civilních a voj. reakčních vlád 1963 voj. převrat (vláda junty do 1966), zákaz KS a všech pokroko- vých organizací 1972 voj. převratem svržen J. M. Velasco lbarra (prez. od 1968), obnovena ústava z 1945 1973 agrární reforma 1976 moci se chopila voj. nejvyšší vládní rada (prez. viceadmirál A. Poveda Burbano) 1978 referendum, přijata nová ústava 1979 prez. Jaime Roldós Aguilero (1940-1981, zahynul při letec- kém neštěstí) 1981 prez. O. Hurtado Larrea 1982 demonstrace proti hosp. opatřením vlády, výjimečný stav 1984 prez. L. Fabras Cordero
