Dyk Viktor
Dyk Viktor, 31. 12. 1877 Pšovka u Mělníka - 14. 5. 1931 Lopud (ostrov nedaleko Dubrovníka), Chorvatsko, č. básník, prozaik, dramatik a novinář. Autor básnického románu Krysař. Debutoval verši poznamenanými dekadencí a symbolismem (A porta inferi). Individualistické gesto pohrdání a pronikavě krit. pohled na dobovou č. společnost se u něho slučují v osobitý bás. postoj ironie a deziluze, vyjadřovaný zpravidla aforisticky úsečnými verši (Marnosti). Zákl. motivem, neustále se vracejícím v jeho bás., prozaické i dram. tvorbě, se stává romanticky prožívaný rozpor snu, ideálu a skutečnosti, touhy po absolutnu a relativistické skepse (bás. skladby Buřiči, Milá sedmi loupežníků, Giuseppe Moro; drama Zmoudření Dona Quijota; bás. próza Krysař). Dykův krit. postoj k soudobému č. polit. životu zaznívá v jeho sat. básních (sbírky Pohádky z naší vesnice, Satiry a sarkasmy, Prohrané kampaně) i v generačních románech (Konec Hackenschmiedův, Prosinec, Prsty Habakukovy). V bás. tvorbě z doby 1. svět. války (tetralogie Lehké a tězké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok) dospěl k monumentálnímu vyjádření vztahu k vlasti a národu, smyslu nár. boje a víry v osvobození. - Jako novinář a polit. publicista (1910-14 red. Samostatnosti, od 1918 Národních listů) vyšel z tradic pokrokářského hnutí 90.let 19.st. a stal se vyhraněným mluvčím radikálního č. nacionalismu. Od 1911 patřil k vůdcům Č. strany státoprávně pokrokové, za 1.svět. války byl činný v domácím protirak. odboji (1916-17 vězněn); od 1918 se polit. angažoval v Čs. nár. dem., za niž byl 1918-25 poslancem, od 1925 senátorem. - Autor dvojdílných pamětí (Vzpomínky a komentáře); překladatel fr. poezie (Ch. Baudelaire, T. Corbière, P. Verlaine).
