Dolná zem
Dolná zem, sl. historickogeografické ozn. již. části Uherska, užívané od 15.st., na rozdíl od části sev., tzv. Horní země (zvl. území dnešního Slovenska). Po vyhnání Turků (1685) ze zpustošené a řídce osídlené jihouh. oblasti znovu kolonizována poddanským obyv. ze stř. a sev. Slovenska. Kolonizace v 17.-19.st. byla zčásti organizována feud. pozemkovými vlastníky, zčásti se v D. z. usazovali poddaní ze Slovenska. Usedlíci byli zpravidla osvobozování na několik let od placení renty a v určitém smyslu se měnilo i jejich postavení, neboť držení pozemkových údělů měla smluvní (emfyteutický) ráz. V průběhu osidlování D. z. vznikalo husté sl. osídlení v Bačce, Banátu a dalších jihouh. župách. Sl. osady existují dosud na území Maďarska, Jugoslávie a Rumunska.
