Dimitrov
Dimitrov [dy-] Georgi, 18.6. 1882 - 2.7. 1949, bulh. politik a státník, činitel mez. kom. a děl. hnutí. Od 1902 člen bulh. soc. dem., od 1903 jeden z představitelů těsňaků; 1909-23 tajemník Všeobecného děl. odborového svazu, 1909-19 člen vedení Bulh. děl. soc.dem. strany (těsných socialistů), od 1919 BKS. Jeden z organizátorů protifašist. zářijového povstání 1923, po jehož potlačení odešel do emigrace; v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. 1923-33 pracoval v EKI, byl členem zahr. byra BKS a tajemníkem Balkánské kom. konfederace. V březnu 1933 zatčen v Berlíně v souvislosti s požárem Říšského sněmu a na podzim 1933 souzen v lipském procesu, který se stal díky jeho obhajovací řeči obžalobou nacismu (v.t. lipský proces). V únoru 1934 propuštěn z nacist. vězení; 1934-45 působil v SSSR. 1935-43 gen. tajemník EKI, spoluautor a propagátor linie jednotné a lid. fronty proti fašismu; 1937-45 poslanec Nejvyššího sovětu SSSR. Za 2. svět. války řídil protifašist. odboj bulh. lidu; iniciátor založení bulh. Vlastenecké fronty (1942). 1945-48 v čele Bulh. děl. strany (komunistů), od 1948 gen. tajemník BKS; od 1946 předseda rady ministrů BLR. Měl význ. podíl na vyhlášení Bulharské lid. rep. (1946) a přijetí lid. dem. ústavy (1947).
