Dietzgen
Dietzgen [dýc-] Josef, 9.12. 1828 - 15.4. 1888, něm. filozof-samouk, pův. povoláním koželuh; samostatně dospěl k mater. dialektice. Pronásledován za rev. činnost, emigroval 1848 do USA a později do Ruska. Od sociálněpolit. problémů přešel k filoz., zejména k teorii poznání. V 50.letech se seznámil s díly K. Marxe a B. Engelse, jejichž učení potom propagoval. Od 1869 si dopisoval s Marxem, od téhož roku byl členem něm. soc. dem. a činitelem I. internacionály. - Teorii poznání chápal jako filoz. základ pro řešení všech spol.ekon. otázek. Mater. řešil otázku vztahu myšlení a mozku, kritizoval metafyziku i agnosticismus z hlediska dial. Poznání chápal jako odrážení nekonečného vesmíru ve formách relat. a konkrétních pravd. Odhaloval rozpornou podstatu vědomí, reprodukujícího protiklady materiálního světa. Ve svých spisech se dopouštěl řady nepřesností a chyb (ztotožňoval někdy hmotu a vědomí, přeceňoval relativnost lidského poznání), kterých později využili machističtí pozitivisté ke konstruování zvláštního směru, tzv. dietzgenismu. D. si neosvojil dialektiku ve smyslu celostního systému. V. I. Lenin, přestože kritizoval Dietzgenovy nedůslednosti i jejich zneužívání, pokládal D. za jednoho z nejvýzn. něm. filoz. autorů.
