Deburau
Deburau, [-biro] Jean-Baptiste Gaspard, 31. 7. 1796 Kolín - 17. 6. 1846 Paříž, fr. mim č. pův.; herec lid. Paříže, proslulý představitel pierota. Uchoval prvek veselí, ale zároveň vnesl do pantomimy myšlenku a věcnost a přiblížil pantomimu současnosti. Postavu pierota učinil hl. osou her; jeho kostým změnil na dnes známý typ: dlouhé bílé kalhoty, volná halena bez límce a přiléhavá černá čapka. (Jako vl.jm. se obvykle v důsledku omylu J.K.Tyla udává Jan Kašpar Dvořák, skutečné původní příjmení je však Debrio). S rodinou kolem 1802 odešel do Paříže, kde od svých 15 let působíl v Théâtre des Funambules. Jeho pojetí tradiční postavy Pierota znamenalo radikální změnu charakteru této postavy, zároveň ale posun pantomimy k moderně. D. vnesl do pantomimy myšlenku, aniž by utrpěla komika příběhu. Postavu Pierota učinil hl. osou her; jeho kostým změnil na dnes známý typ: dlouhé bílé kalhoty, volná halena bez límce a přiléhavá černá čapka. Spolu se synem Karlem je Deburau vnímán jako jeden z průkopníků moderní pantomimy. Deburaův život je námětem filmu Marcela Carného Les Enfants du paradis (1945), Saschy Guitryho Deburau (1951) a životopisného románu Františka Kožíka Největší z Pierotů.
