Chile země
Chile [či-], Chilská republika, špan. República de Chile - stát na JZ Již. Ameriky podél pobřeží Tichého oceánu; 756 945 km2, 15,05 mil. obyv. (2002) srov. 11,49 mil. obyv. (1982), Chilanů; většina věřících vyznává římkat. náb.; úřední jaz. španělština, hl.m. Santiago de Chile. - K Ch. patří mnoho ostrovů při již. pobřeží, dále v Tichém oceánu, např. ostrovy Juan Fernández, Desventurados, Velíkonoční ostrov, Sala y Gómez a záp. část Ohňové země. Protáhlé hornaté území prostupují v celé délce severojiž. směrem pásma jihoamer. And. Geol. nejstarší je Pobřežní Kordillera s bohatými ložisky rud; na S zasahuje do Ch. náhorní plošina puna, ohraničená Záp. Kordillerou s řadou dosud činných sopek. O dosud neukončené horotvorné činnosti svědčí i častá zemětřesení, termální prameny, solfatáry. Nejvýše vystupuje na chilsko-argentinské hranici Ojos del Salado, 6 870 m n.m. Na J jsou Patagonské Andy nižší a zaledněné; na Ohňové zemi je ledovcem pokrytá Kordillera Darwin, až 2 469 m n.m. - Řeky jsou krátké, hl. jsou Coapiapó, Bío-Bío; na S bezodtoká území; jezera glaciálního původu. - Podnebí ovlívněno tvarem Ch., má velké klimatické rozdíly. Oblast pobřežních pouští má tropické pasátové podnebí s nepatrnými srážkami, je ochlazovaná Peruánským proudem; oblast subtrop. podnebí má výrazná srážková období (srážek roč. 500 mm); podnebí na J stř. Chile je chladnější s vlhčí zimou (srážek roč. 2 050 mm), další je oblast mírného oceánského podnebí na tichooceánském pobřeží a na Ohňové zemi s chladným létem, záp. větry (srážek roč. 3 000 mm i více). - Rostlinstvo je úzce vázáno na srážkové poměry. S je vegetačně chudý - suchá pampa; ve stř. Ch. převládají nyní kult. porosty obilnin a sadů; ve vyšších nadmořských výškách porosty vždyzelených rostlin, kaktusy; na J Ch. lesy (buky, araukárie). Z živočišstva tapír, jaguár, lama, guanako, vikuňa, činčila, četné ptactvo (pštros nandu, kondor), ryby. - Ochrana přírody: 13 nár. parků na pevnině a 2 na ostrovech, 11 jiných velkoplošných chráněných území, celkem 30 845 km2, tj. asi 4 % státního území. Největší nár. park je Laguna San Rafael, 13 501,23 km2, na patagonském pobřeží; biosférická rezervace. Další bíosférické rezervace: nár. parky Lauca, Torres del Paine, Juan Fernandez, Fray Jorge a rezervace Araucarias. - Ložiska rud mědi, molybdenu, železa, vanadu, uranu, zlata a stříbra, dále ropy a zemního plynu, přírodní síry, ledku, jodu, solí, uhlí. Ch. je hosp. rozvinutý stát s těžbou nerostných surovin. V prům. je zaměstnáno 23% ekon. činného obyv. a vytváří asi 49% hrubého domácího produktu (2003). Význ. prům. těžební (přední svět. místo v těžbě ledku, mědi, molybdenu, jodu), energetiky, petrochem., hut. (železa i barevných kovů), dále stroj., automobilový, el. tech., chem., prům. hnojiv, gumárenský, vlnařský, bavlnářský, kožedělný, oděvní, dřevozpracující, papíru a celulózy, cementárenský. Z prům. potr. je to mlynářský, cukrovarnický, mlékárenský, masný, konzervárenský, vinařský, rybný a rybí moučky, tabákový. V zemědělství je zaměstnáno 14% ekon. činného obyv., vytváří asi 6% hrubého nár. produktu (2003). Pěstuji se obilniny (pšenice, kukuřice, ječmen, rýže), brambory. luštěniny, cukrová řepa. tabák, konopí, len. vinná réva, ovoce (jablka, hrušky, broskve, citrusy), zelenina. Chov skotu, prasat, ovcí pro vlnu i maso, drůbeže, lam. Lov ryb a velryb, ústřic; těžba dřeva. - Na dop. závisí (při extrémních podmínkách protaženosti území Ch.) celé hosp. Význ. je dop. nám. a pobřežní kabotáž s výraznou specializací jednotlivých přístavů, dále žel. (6 600 km, několik transandských tratí), silniční (Panamer. dálnice), let. (mez. letiště Santiago). Vývoz rud, rafinované mědi, ledku, jodu, chemikálií, dřeva, papíru a celulózy, kůží; dovoz potravin, strojů a zařízení, ropy, léčiv; hl. obch. partneři jsou USA, Německo, Japonsko, Velká Británie, Brazílie. Měna: 1 chilské peso = 100 centimů. - Státní zřízení: republika, 1990 první svobodné volby od voj. puče 1973. 1970-73 levicová, marxistická vláda Salvadora Allendeho. Svržena voj. pučem 1973 a nastolena vláda s režimem fašist. typu. Od března 2006 prezidentem a hlavou vlády Michelle Bachelete Jeri. Prezident volen na čtyřleté období (další volby 2009). Legislativní moc v zemi má dvokomorový parlament (38 Senátorů volenona osmileté období; 120 poslanců dolní komory voleno na čtyřleté období). Adm. se Ch. člení na 12 kr. a hl.m. Do 1990 v čele státu a vlády byla voj. junta složená z velitelů pozemního vojska, letectva a námořnictva. Hlavou junty byl Augusto Pinochet Ugarte, který vedl zemi též jako prez. rep. Má výkonnou moc, junta zákonodárnou. Podle ústavy z 1980 byla platnost prez. pravomocí prodloužena do 1989, volby do Nár. kongresu 1990.
