Brno město
Brno, druhé největší m. v ČR, největší m. na Moravě, při ústí Svitavy do Svratky, 388 899 obyv. (2001) srov. . Pro výhodnou polohu bylo území dnešního B. osídleno od doby kamenné. Od 11.st. sídelní hrad údělných knížat, 1243 m., později sídlo mor. markrabí. Po třicetileté válce zemská pevnost (Špilberk). Prům. rozvoj se projevil od pol. 18.st. zvl. zřizováním text. manufaktur a později strojního průmyslu. Přes stále vzrůstající počet č. obyv. byl až do 1918 udržován něm. ráz m. Po vzniku ČSR byla na zač. listopadu 1918 rozpuštěna dosavadní výlučně něm. m. rada a nahrazena č., později č.-něm. zastupitelstvem. 1919 až 1921 připojena k B. řada okolních obcí a vytvořeno Velké B.; 1919 zde zřízena univ. 1918-1928 bylo B. hl. m. Moravské, 1928-1938 Moravskoslezské země. 1920 patřilo k ohniskům prosincové gen. stávky. Ve 20.-30. letech postupně prohlubován č. ráz m., jež se stalo střediskem hosp., spol. a kult. života (jedno z center um. avantgardy). Ve 30. letech vzrůstala agresivita brněnských něm. nacionalistů, vrcholící pak 1938-1939 a v době nacist. okupace, kdy B. centrem protifašist. odboje na Moravě. 26. 4. 1945 B. po tuhých bojích osvobozeno Sov. armádou. 1945-1949 hl. m. Moravskoslezské země, od 1949 kr. m. Brněnského, od 1960 Jihomor. kr. Po 1945 došlo k výraznému hosp., urbanistickému a demografickému rozvoji B.; 1958 zal. tradice brněnských mez. veletrhů. Každoroč. mez. brněnské veletrhy (stroj., spotřební, potravinářský). Velká dop. křižovatka žel., dálniční, letecká. Významné kult. a um. středisko; Janáčkovo a Mahenovo div., Div. bratří Mrštíků, Reduta, Radost (loutkové div.), St. filharmonie a jiná um. tělesa; Mor. galerie, Mor. muz., Muz. města B., Technické muzeum aj. Univ. J. E. Purkyně, Vysoké učení tech., Vysoká škola veterinární, Vysoká škola zeměd., Janáčkova akademie múzických umění, Voj. akademie, stř. odborné školy. Věd. výzk. ústavy AV ČR. Velká cena motocyklů, Mez. automobilové závody. Moderní sport. zařízení.
