Bonnet Charles
Bonnet [-ne] Charles, 13. 3. 1720 až 20. 5. 1793, švýc. přírodovědec a filozof fr. původu. Jeho biol., fyziologické a psychol. výzkumy ovlivnily přírodověd. názory fr. materialistů 18.st. V obecně filoz. otázkách zůstal idealistou, v teorii poznání byl senzualistou condillacovského typu. Opíraje se o Leibnizovy myšlenky o gradaci monád, sestavil vývojovou řadu neživých a živých bytostí od nejjednodušších k nejsložitějším; razil cestu myšlence evoluce v biologii, v níž anticipoval některé ideje Lamarckovy; první užíval výrazu evoluce, sám však nepřekonal hlediska preformismu. V pracích Psychologická pojednání . Essai analytique sur les facultés de l'áme (Analytické pojednání o duševních schopnostech) chápe člověka jako spojení fyzického těla s nesmrtelnou substanciální duší, přičemž princip této jednoty považuje pro vědu za nepochopitelný. Poč-ttky však závisí dle B. od nervových orgánů, ,,fibril", a myšlenky nejsou ničím jiným než přetvořenými vjemy. Vrozené ideje odmítal, věřil však v nesmrtelnost duše nejen lidí, ale i živočichů. Je považován za jednoho z předchůdců fyziologické psychologie. Jako biolog studoval regeneraci živočichů; objevil mimo jiné partenogenezi mšic.