Boccaccio Giovanni
Boccaccio [bokačo] Giovanni, 1313 Paříž až 21.12. 1375 Florencie, it. renes. novelista, básník a humanista. Pobýval ve Florencii a Neapoli. často cestoval, i s dipl. posláním. Jeho lit. počátky ovlivnila láska k neapolské šlechtičně Marii D'Aquino (poéma Amorosa visione Milostná vidina, román Fiametta). Velký význam pro další tvorbu mělo přátelství s Petrarkou. Hl. dílem je Dekameron, cyklus 100 novel, zasazených do rámcového příběhu sedmi dívek a tří mladíků, kteří utekli před epidemií moru na venkov a po deset dní (řec. deka = deset, héméra = den) si vyprávějí příběhy. Látku čerpal B. z ant., orient. i souč. zdrojů, příběhy vynikají real. kresbou a životním optimismem, zesměšňují falešnou ctnost, oslavují lásku a ženu. Dekameron se stal vzorem it. a svět. real. novely a vybroušeným slohem přispěl k ustálení spisovné italštiny. B. byl též prvním vykladačem Danta a napsal jeho životopis (Život Dantův); psal též lat. (De casibus virorum illustrium O příbězích slavných mužů).
