Djakarta
Djakarta [dža-], též Jakarta - dříve Batavia - hl.m. Indonésie a m. provincie, přístav na S záp. Jávy u Jávského moře; 590 km2, 8,4 mil. obyv. (2000) srov. 6,5 mil. obyv. (1980). Polit. a hosp. středisko státu. - Muzea, divadla, knihovny. Stav. památky. Univ. (zal. 1950) a jiné vysoké školy; věd.výzk. ústavy. - Na místě dnešní D. existovala na zač. 16.st. osada Sundakelapa, dobytá 1527 sultánem z Bantamu; obyv. islamizováno a osada přejmenována na Džajakarta. 1596 poblíž zal. niz. obch. osada, na zač. 17.st. obě osady zničeny v bojích Holanďanů s Bantamem. Na místě Džajakarty zal. 1619 niz. pevnost Batavia (J. P. Coen), u níž vzniklo stejnojmenné m. Po celou dobu niz. nadvlády (do 1945) byla Batavia sídlem gen. guvernéra a hl.m. Niz. vých. lndie. 1811-16 obsazena Brity; od zač. 20.st. centrum nár. osvob. hnutí. 17. 8. 1945 zde byla vyhlášena nezávislost Indonésie, od 1945 (s přestávkou 1946-49) hl.m., 1949 m. přejmenováno na Djakartu - Jakartu. - Prům. potr., spotřební, text., oděvní, chem., stav. hmot, pap., kožedělný, gumárenský, elektrotechnický, stroj., loďařský.
