Arles
Arles [arl], m. v již. Francii v kr. Provence-Alpes-Côte d'Azur v dpt. Bouches-du-Rhône na Rhóně; 53 100 obyv. (2000 úřední odhad) srov. 50 000 obyv. (1975 cenzus). Prům. potr., chem., stroj., pap. a kartonážní. Tur. ruch. Amfiteátr, div., termy a nekropole (Aliscamps) z galořím. období, románská katedrála Saint-Trophime z ll.-12.st. (sochařsky zdobený hl. portál), sbírka raně kř. sarkofágů. Muzea. - Pův. osada Theline, zal. v 6.st. př.n.l. Reky z Massilie; později ji ovládli Keltové a v 2.st. př.n.l. Římané; vojevůdce Marius ji spojil průplavem s mořem. Od Konstantina Velikého bylo A. občasným sídlem řím. císařů (tzv. Palais de la Trouille); od 395 správním střediskem Galie, Hispánie a Británie.Od 3.st.biskupství(v 5.st.povýšeno na arcibiskupství), 314 se v A. konala synoda, která odsoudila donatisty.467 dobyto Vizigóty; udrželo si m. charakter i v raném středověku.Od 9.st. součást Provence (a v jejím rámci Burgundského, od 12.st.Arelatského král.), v l l.-12.st. jedním z center evr. dálkového obchodu. M. výsady potvrzovány od 12.st. 1365 byl v A. korunován poslední arelatský král, Karel IV. V 15.st. přešla Provence pod svrchovanost Francie; hosp. význam A. od 14.st. klesal, jeho výsady zrušil Ludvík XIV.
