Alfons VI. španělský
Alfons VI., 1040-30. 6. 1109, od 1065 král Leónu a Asturie, od 1072 Kastilie a 1073 Galicie. Druhorozený syn Ferdinanda I. Velikého, ovládl jeho dědictví po smrti Sancha II. 1085 dobyl Toledo, nové hl.m. Kastilie. Jeho náb. tolerantní postoj k židům a k podrobenému muslimskému obyv. (zejm. v Toledu) přispěl k ekon. a kult. vyrovnávání Kastilie s pokročilejšími muslimskými státy. Podporoval polit. a kult. spojení s Francií, podřídil svému vlivu taifská král. na Pyrenejském poloostrově. Na jejich ochranu vpadli na poloostrov Almorávidé, kteří 1086 porazili A. VI. u az-Zalláqy. Vnitřní polit. A. VI. byla omezována vysokou šlechtou, jejímž nejvýzn. představitelem byl Cid. Dědičkou A. VI. byla královna Urraka.
