Afrika
Afrika, pevnina převážně na vých. polokouli podél rovníku mezi oceány Atlantským a Indickým; 29,2 mil. km2 (s přilehlými ostrovy 30,3 mil. km2), 915 mil. obyv. (2002) srov. 484 mil. obyv. (1981). Je druhou největší pevninou, s malou hustotou zalidnění (31 obyv. na 1 km2 - 2002 srov. 16 obyv. na 1 km2 - 1981). Krajními body pevniny jsou mysy: na S Ras Ben Sekka, 37°21' s.š., na J Střelkový, 34° 52' j.š., na Z Pointe de Almadies, 17°32, z.d., a na V Ras Hafún. 51° 23' v.d.; jejich vzdálenost v poledníkovém směru je 8 000 km a ve směru rovnoběžek 7 500 km. Od Evropy je A. oddělena Gibraltarským průlivem a s Asií souvisí Suezskou šíjí. A. má ze všech pevnin nejmenší členitost pobřeží, jeho délka je 30 500 km. Největší o. patřící k A. jsou Madagaskar, Kanárské, Kapverdské, Maskarény a Komory. Téměř celou A. tvoří afr. štít, který byl rozlámán a zprohýbán. Tektonickými pohyby vznikl Východoafr. příkop, který z větší části vyplňují rozlehlá jezera. V povrchu převažují náhorní plošiny a roviny, z nich vystupují h. masívy. Největších výšek dosahují vyhaslé sopky v rovníkové A. (Kilimandžáro, 5 895 m n.m.), nejnižším bodem je Assalská proláklina (173 m pod hladinou moře); stř. výška pevniny je 750 m. Podél obratníků leží rozsáhlé pouštní oblasti, na S Sahara, poušť Libyjská, Arabská, Núbijská; na J Kalahari, Namib. Dosud prozkoumané zásoby nerostných surovin jsou velké, ale nerovnoměrně rozmístěné. Tradiční oblastí těžby svět. významu je již. a stř. A., těží se diamanty, zlato, rudy uranu, manganu, mědi, chromu, antimonu, železa a jiných kovů, azbest, grafit, kamenné uhlí. Vzrůstá podíl sev. A. na těžbě fosfátů, ropy a zemního plynu a zemí Guinejského zálivu na těžbě bauxitu. Hl. afr. veletoky jsou Nil, Kongo, Niger, Zambezi. Většina afr. ř. má nevyrovnaný podélný profil s vodopády a peřejemi, což omezuje jejich splavnost. Pro svoji velkou vodnost jsou vydatným zdrojem vodní energie. Třetinu afr. pevniny zaujímají bezodtoké oblasti. Většina jezer je tektonického pův., jsou značně hluboká a lemovaná příkrými svahy okolních pohoří. Největší jsou jezera Viktoriino, Tanganika, Malawi, Čadské. Podnebí je trop., jen sev. a již. část A. zasahuje do subtropů. Pro A. jsou charakteristické velké podnebné rozdíly v teplotách a srážkách. Půdy, rostlinstvo a živočišstvo mají pásmovité rozšíření v závislosti na podnebí a horopisných poměrech. - Název A. je odvozen z řím. pojmenování provincie Africa (pův. obyv. Africani); pův. se jím označovalo jen severoafr. území, později přešel název na celý kontinent. - Afrika prošla ve 20 st. bouřlivým vývojem. V důsledku rozmachu nár. osvob. hnutí po 2. svět. válce se od konce 50. do 70. let postupně rozložila kolon. soustava na tomto kontinentě a vznikly nové nezávislé státy. Tyto státy se ovšem většinou potýkají s dědictvím dlouhých let kolon. poroby, projevujicím se v hosp. i polit. oblasti, a často musí čelit místním válkám (občanským i etnickým) či postkolonialistickému vměšování.
