Afghánistán země
Afghánistán, [-ny-] Islámský stát Afgánistán - vnitrozemský stát v jz. Asii; 647 497 km2, 24,41 mil. obyv. (2002) srovnej 16,79 mil. obyv. (1982), 60% Afghánců (Paštunů), ostatní 20 různých národností (např. Tádžiků, Uzbeků, Kirgizů, Turkmenů, Balučů); věřící vyznávají islám (sunnité); úřední jazyk paštó a darí (afghánský dialekt perštiny), hl. m. Kábul. - Moderní historie A. je poznamenána válkami a občanskými nepokoji, které byly vyplněny obdobími relativního míru a politické stability. V 1979 Sovětský svaz vtrhl do Afghánistánu. Po 10 letech bojů s antikomunistickými Mudžahedíny podporovanými USA, Saudskou Arábii, Pakistánem a jinými zeměmi se Sovětská vojska stáhla. Odsun sov. vojsk předznamenal nejen začátek rozpadu SSSR, ale i ozbrojené konflikty mezi jednotlivými skupinami Mudžahedínů, které do té doby spojoval pouze odpor proti Sovětům. Občanské válka mezi skupinami Mudžahedínů vedla ke vzniku ortodoxního islámské režimu Tálibán ("Studentů" koránu, v.t. Tálibán), které do 1996 obsadilo 90% území A. s vyjímkou některých SV oblastí konrolovaných Severní aliancí s převahou etnických Tádžiků. Tálibán poskytoval útočiště teroristické organizaci islámských fanatiků Al Kajda stojící za teroristickými útoky na USA 11.9. 2001. Za pomoci armád USA a ostatních spojenců NATO afghánská Severní Aliance Tálibán porazila. Na konci 2001 se 4 největší afghánské opoziční sešly v německém Bonnu, kde se dohodly na založení prozatimní vlády včele s Hamidem Karzaim (Dočasná afghánská administrativa inaugurována 22.12. 2001). Vedle chudoby, rozpadlé infrastruktury a rozsáhlými poli nevybuchlých pozemních min, se A. stále potýká s občasnými ozbrojenými bojemi mezi jednotlivými politickými a etnickými skupinami a probíhající vojenskou kampaní NATO s cílem zničit zbývajíci skupiny teroristů Al Kajdy. - A. je hornatý stát, 33% plochy státu je mezi 1 800-3 000 m n.m. a 10% váše než 3 000 m n.m. Od SV k JZ je h. soustava Hindúkuše (nejvyšší na pákistánských hranicích Nošak, 7 492 m n.m.). Na Z zasahuje do A. Iránskaá vysočina s rozsáhlými a bezodtokými pánvemi, kde se ztrácí mnoho vodních toků. Na JZ a J jsou písčité a kamenité pouště Registan a Margo. Ř. Kábul patří k povodí Indu, splavná je pouze hraniční Amudarja; ř. Hilmand, Farráhrúd aj. končí v oblastech Goude Zire. - Podnebí A. je vnitrozemské, suché, s roč. srážkami 40-400 mm, s maximem v horách Hindúkuše (až 800 mm) v důsledku letních monzunů; průměrná červnová teplota 24-32 °C, v horách 10 °C, lednová teplota 0-8 °C, v horách až -30 °C; charkteristické jsou silné větry. Půdy horské šedohnědé, mnoho vátých a nezpevněných písků. Rostlinstvo má stepní až pouštní charakter - pelyňky, tamaryšky, slanobytné rostlinstvo, je v h. oblastech a na V lesy. - Ochrana přírody: 1977-78 zřízeno 5 přír. rezervací; největší Dašte Nevar, 70 000 ha, 100 km západně od jezera Ab-i-Estada; chrání nejvýše na světě položená (3 000 m n.m.) hnízdiště plameňáka růžového (Phoenicopterus ruber). V Pamíru je 5 000 m n.m. rezervace zvěře Pamir-i-Buzurg, 50 000 ha, kde žije argali Marka Pola (Ovis ammon polii) a kozorožec sibiřský (Capra sibirica). - Ložiska zemního plynu, ropy, kamenného uhlí, rud železa, barevných kovů a zlata, a kamenné soli. - A. je zemědělský stát s minimálním podílem průmyslu. Zemědělství se zaměřuje na pěstování obilnin (pšenice, kukuřice, rýže) a tech. plodin (bavlník, brambory, olejnaté rostl.), zvl. na zavodňovaných plochách. V sev. oblastech A. převažuje pastevectví - chov obcí (hl. karakulských), skotu, oslů, velbloudů a koní. - V prům. dr ktomě tradiční žemeslné výr. (koberců a jiných um. výrobků) rozvíjejí nová prům. odvětví a to především prům. těžební s těžbou zemního plynu, ropy, kamenného uhlí, solí a barytu a prům. energetiky (využívající hl. hydroelektrárny). - Neexistující žel. dop. nahrazuje silniční doprava. - Adm. se A. člení na 29 provincií.
