Žilina město

Žilina, kr. a okr. m. na SZ Slovenska v Žilinském kr. (do 2001 okr. m. ve Stredosl. kr.), v Žilinské kotlině na Váhu; 85 278 obyv. (2003) srov. 91 703 obyv. (1986). - Starší osídlení z velkomor. období a z 12.st. (románský kostel); od 13.st. se vyvíjela jako poddanské zeměpanské m., 1312 obdržela m. práva, 1381 Privilegium pro Slavis (poloviční zastoupení Slováků v m. radě). V 15.st. pronikla do m. písemností vedle latiny a němčiny i čeština (Žilinská kniha). V 16.-17.st. význ. soukenická výr. Prům. rozvoj po otevření žel. Košice Ostrava (1871); 1907 zde vznikl jediný oblastní sekretariát Sl. soc.dem. strany. 6. 10. 1938 zde uzavřena Žilinská dohoda. V červenci 1943 byla v Ž. vyhlášena gen. stávka text. dělníků proti klerofašist. režimu na Slovensku. Ž. osvobozena 30. 4. 1945 vojsky Sovětské armády a 1. československého armádního sboru v SSSR. 1949-60 a od 2001 krajské město. - Dop. křižovatka. Vysoká škola dopravní. Považská galéria, Považské múz., Múzeum družby se SSSR; loutkové div. Celostátní soutěžní přehlídka loutkářských amatérských souborů - Loutkářská Žilina, Divadlo Petra Jilemnického. Nová výstavba, sport. areály. Hričovská přehradní nádrž. Barokní a renes. domy, Budatínsky zámok. - Prům. energetiky, stroj. (ZVL, AVIA), chem. (Považské chem. závody), pap. a celulózy, text., dřevozpracující, potr., stav. hmot.