Žižkov
Žižkov, m. část Prahy 3, 8 a 10. Stará obytná čtvrť se průběžně asanuje a rekonstruuje. - Žižkov vznikl na území pod horou Víttkov; ve 14.st. vinice. 1420 na Vítkově vybudovali táboři polní opevnění k ochraně Prahy před vojsky 1. křížové výpravy; 14. 7. 1420 byli křižáci v bitvě na Vítkově tábory vedenými J. Žižkou z Trocnova poraženi. Od 15.st. se v oblasti Ž. konaly popravy (Šibeniční vrch). V 1.pol. 19.st. oblíbené výletní místo Pražanů; po zřízení žel. 1845 živelná výstavba Ž. jako pražské periférie (zastoupeni především malí živnostníci); od 1877 název Ž., od 1881 povýšen na město, 1921 připojen k Praze. - Národní kulturní památkou je Národní památník na Žižkově, postavený podle projektu J. Zázvorky 1929-32, po 2. svět. válce se stal postupně součástí kom. propagandy, postupně rozšířený o Síň Sovětské armády, nově upravený a vyzdobený (reliéfy J. Malejovského, mozaiky V. Sychry). Před Památníkem na podstavci bronzová socha Jana Žižky z Trocnova, dílo B. Kafky. V ústřední síni Památníku jsou hrobky prezidentů K. Gottwalda (Památník měl sloužit i jako mauzoleum pro mumifikované tělo zesnulého Gottwalda, od tohoto cíle bylo později upuštěno, protože se nepodařilo zábranit rozkladu Gottwaldova mrtvého těla), A. Zápotockého a L. Svobody a symbolické hroby nár. hrdinů J. Švermy a J. Fučíka. V téže síni a v přilehlém kolumbáriu jsou pohřbeni význ. představitelé kom. politické nomenklatury (mj. V. Nosek, G. Kliment, Š. Major, B. Šmeral, J. Haken, K. Kreibich, B. Vrbenský, V. Kopecký, S. K. Neumann, I. Olbracht, M. Majerová, L. Stoll). V Památníku je rovněž umístěn hrob Neznámého bojovníka (od Dukly). Od 90. let 20. st. Památník neslouží propagandistickým účelům.
