štýrskohradecká škola
štýrskohradecká škola, psychol. směr gestaltistického zaměření vycházející z prací A. Meinonga a Ch. Ehrenfelse, představovaný na zač. 20.st. V. Benussim (1878-1927) a S. Witaskem (1870 až 1915). Místo asociace zavedla š. š. do psychol. pojem produkční pochod, který jako blíže nepopsatelný proces podobný shrnování vytváří z mnohosti nesouvislých počitků jednotné komplexy tvarových představ a vztahů; chápání tvarů je možné jen na zákl. produkčního pochodu, který nesouvisí přímo se smyslovou činností vytvářející počitky (tzv. produkční domněnka Benussiho). Kromě představ vjemových a reprodukovaných existují představy produkované (tvary, relace), přičemž zákl. procesem je postup od počitku k tvaru; tvar je budován na počitcích, nikoliv však z počitků (tvarové představy se vyvíjejí na počitkové základně ze subjektu samého tzv. představovou produkcí; ,,počitkové danosti" jsou vnitřně upravovány a uváděny do reálného vztahu, stejně jako ,,smyslové danosti"). Podle š. š. odpovídá stejnému podnětu vždy stejný počitek (tzv. konstanční domněnka). Počitky jsou jednoznačné, tvary mnohoznačné; proto je původ tvarů ,,mimosmyslový", vytvářený vyšším psychickým (produkčním) pochodem (produkční teorie š. š.). - Mechanistické pojetí vzniku dynamiky (vývoje) psychických kvalit formulované š. š. bylo později v mnoha ohledech kritizováno, a to i v rámci samotného gestaltismu (zamítnutí konstanční domněnky, spory o výklad pojmů ,,struktura-tvar-celek" v kontextu berlínské a lipské školy).
