španělská hudba
španělská hudba, lid. š. h. je různorodá, každá provincie má své specifické znaky a odlišnosti; ve folklóru Andalusie převažují formy flamenka, v Galicii lid. hudba s dudami. Rytmická rozmanitost je zřetelná zvl. v tancích (sarabanda, jota, bolero, fandango, sardana, seguidilla), špan. hud. kolorit vytvářejí kastaněty, kytary a tamburíny. Z dalších hud. nástrojů užívány zvl. dudy (gaita) v Galicii, flétna txistu a roh alboka u Basků aj - Nejst. památkou umělé hudby je kodex z Azagry (7.st.), obsahující staré špan. melodie. Codex Veronensis z Tarragony (zač. 8.st.) zahrnuje mozarabské hud. tradice. V dalším vývoji se uplatňovala zvl. círk. polyfonní hudba, převážně zpěv a cappella. Ve 13.st. vznikla na kastilském dvoře sbírka Cantigas , mající spojitost s provensálským zpěvem. V l 5.-16.st. se začala formovat tradice loutnové a kytarové hry (předchůdcem vihuela), sborové písně villancico a špan. romance. V duchovní hudbě vynikli C. Morales a F. Guerrero (1527-1599). Na dvoře krále Filipa ll. rozvíjel klávesovou tech. a varhanní liter. A. de Cabezón. Z 15. a 16.st. pocházejí též četné hud. teor. traktáty, např. Musica practica (1482). Silný vliv it. (zvl. operní) hudby se projevil během 17.-18.st., kam spadá i vznik špan. operního um. (specifické formy zarzuela, tonadilla). Na zač. 19.st. vznikaly první hud. instituce: konzervatoř (1830) a operní div. (1850) v Madridu a konzervatoř a operní div. (1847) v Barceloně. Zatímco v l.pol. 19.st. se ve š. h. uplatnil silný vliv děl L. van Beethovena, F. Liszta a R. Wagnera, v 2.pol. 19.st. se projevil obrat k nár. š. h. Nastal rozkvět lid. singspielů - zarzuel, F. Pedrell (1841 až 1922) vytvořil čtyřdílný zpěvník lid. písní Cancionero popular espanol . Z tradice špan. lid. taneční hudby vyšli I. Albéniz, E. Granados, M. de Falla a další. Kolorit špan. lid. tanců inspiroval k tvorbě i skladatele jiných zemí (M. l. Glinku, G. Bizeta, F. Liszta, M. Ravela). Ve 20.st. ve š. h. vynikli např. O. Esplá, E. Halffter (*1905), C. Halffter (*1930) a L. de Pablo (*1930). Svět. proslulost získali interpreti P. de Sarasate, P. Casals, A. Segovia, pěvci V. de los Angeles, T. Berganzová, M. Caballéová, P. Domingo, J. Carreras (*1946) a další.
