širokoúhlý film
širokoúhlý film, metoda filmového zobrazení, simulující iluzi prostorovosti za pomoci zvětšeného poměru šířky k výšce (větší než l,37) obrazu na film. plátně a za pomoci stereofonního zvuku. Zvětšeného poměru se dosahuje buď opticky anamorfotickým zobrazením (systém Cinema Scope), nebo zvětšením šířky obrazového formátu na 35 mm pásu (Vista Vision), na 55 mm a 70 mm pásu (Todd-AO) či kombinací obou způsobů (Cinema Scope-55 mm). Používán od 50. let. Zvl. případem je film panoramatický, využívající synchronní projekce tří obrazů vedle sebe na velmi rozměrné plátno (Cinerama), či tzv. cirkorama, promítající obrazy na celý vnitřní obvod válcovité projekční plochy.
