šachta
šachta [něm.] 1. stav. a) druh výkopu, jehož převládající rozměr je hloubka. Průřez š. je čtyřúhelník nebo kruh. S. tunelářská se hloubí jako přístup z terénu umožňující ražení podzemních staveb, např. hluboko položených tutrací nebo osvětlovací je úzký prostor vedoucí celou výškou budovy; 2. hor. viz jáma.
