Švýcarsko stát
Švýcarsko, (slov. Švajčiarsko, ang. Switzerland) - Švýcarská konfederace, něm. Schweizerische Eidgenossenschaft, fr. Confédération Suisse, it. Confederazione Svizzera, rétorománsky Confederaziun Svizera - stát ve střední Evropě; 41 288 km2, 7,38 mil. obyv. (2002) srov. 7,2 mil. (2000), Švýcarů, Francouzů, Němců, Italů; věřící vyznávají protestantské a římkat. náb., úřední jaz. němčina, francouzština, italština, rétorománština, hl. m. Bern. - Š. je hornatý stát, 70% území má h. až velehorský ráz. Geol. komplikovaný vrásný systém Alp na J a Z tvoří základní pásma Alp Penninských, Lepontských, Luganských, Rétských, Bernských a Glarnských. Nejvyšší je skupina Monte Rosa, 4 634 m n.m., na J v masívu Penninských Alp. V pásmu Bernských Alp je největší alpský ledovec (Aletschský, 129 km2). Z vyplňují Rétské Alpy, S alpská podhůří, ve středu Š. je hosp. nejvýzn. Švýcarská plošina, která na S a SZ přechází ve vápencovou, částečně zkrasovělou oblast Švýcarského Jury. Š. probíhá hl. evr. rozvodnice; nejdelší ř. je Rýn s přítokem Aarou, směřující k Sev. moři; Rhône a Ticino směřují ke Středozemnímu moři a Inn k Černému moři. Množství jezer, hl. ledovcového pův. (Ženevské, Bodamské, Neuchátelské, Vierwaldstättské, Bielské, Curyšské, Luganské). Podnebí je mírné, s vlivy oceánského, kontinentálního, středoevr. a středomořského klimatu. Vertikální členitost, směr údolí, expozice a vzdušné proudění vytvářejí pestré místní klimatické podmínky. Časté inverze, fény. Curych má průměrnou červencovou teplotu 17,2 °C, Locarno 21 °C. Asi 75 % území má roč. průměr srážek přes 1 000 mm, max. je 4 140 mm. Rostlinstvo ovlivněno výškovými poměry; čtvrtina území zalesněna; lesy listnaté, jehličnaté přecházejí ve vyšších nadmořských výškách v travnaté porosty luk a pastvin, dále pouze mechy, lišejníky a pásmo věčného ledu a sněhu. Z živočišstva kamzík, svišť, kozorožec, medvěd, divoká kočka, orel skalní. - Ochrana přírody: Asi 400 rezervací; v péci o ně se uplatňují dobrovolní pracovníci Švýc. svazu pro ochranu přírody. Svýcarský nár. park v Engadinu, 169 km2, vyhlášený 1914, je od 1979 biosférickou rezervací. V městě Gland (kanton Vaud) je svět. ústředí ochrany přírody. - Ložiska kamenného uhlí, stavebních hmot. Š. je vysoce rozvinutý prům. stát s intenzívním zeměd., středisko fin. a obch. služeb. Mimořádně silná koncentrace kapitálu, nedostatek nerostných surovin způsobily v prům. orientaci na výrobky s maximem specializované a kvalifikované práce. Význ. průmysl energetiky (59,3 mld. kWh, 1985, převážně z hydroelektráren a elektráren jaderných), stroj. (obráběcí stroje, dop. zařízení, jemná a přesná mechanika, měřicí přístroje), hodinářský, hud. nástrojů, el.tech., elektroniky, opt., film. a fot. přístrojů, hut. (především hliníku), petrochem., barev a laků, farm., text., polygr., oděvní, cementárenský, pap. a celulózy, sklář., tabáku, potr. (mlékárenský, cukrovarnický, čokolády, nápojů). Orná půda ve Š. zaujímá 9,9 % plochy; louky a pastviny 39 % (1983). Hl. odvětvím zeměd. je živočišná výroba. Intenzívní chov skotu (1,85 mil. kusů, 1985), hl. pro mléko, dále prasat, ovcí, drůbeže. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, řepa cukrová, pícniny, ovoce, vinná réva, zelenina. Těžba dřeva. Význ. tur. ruch (6,5 mil. zahr. návštěvníků, 1983 - lyžování, zimní i letní turistika, alpinismus, lázeňství). - Dop. žel. (5 060 km, plně elektrifikovaná) překonává složitý terén tunely Svatogotthardským, Simplonským, Lötschberským, viadukty, mosty; dále dop. silniční, potrubní, ř. (přístav Basilej), let. (mez. letiště Curych, Ženeva, Bern), hustá síť lanovek a lyžařských vleků. - Vývoz strojů a přístrojů, hodinek, chem. a farm. výrobků, textilu, potravin; dovoz paliv, chem. a text. surovin, rud a kovů, dop. prostředků, potravin; hl. obch. partneři SRN, USA, Francie, země Beneluxu, Japonsko. Měna: 1 švýc. frank = 100 rappů. - Státní zřízení: spolková rep.; hlavou státu je prez. Nejvyšší zákonodárnou moc má dvoukomorové Spolkové shromáždění: Nár. rada (200 poslanců) je volena na 4 roky, Rada kantonů (po dvou z každého kantonu) je doplňována podle jednotlivých kantonálních ústav. Výkonnou moc má federální rada, která ze svého středu volí na jeden rok prez. rep. Jednotlivé kantony mají vlastní ústavu, parlament i vládu. - Adm. se Š. člení na 20 kantonů a 6 polokantonů.
