Švýcarsko dějiny I
Švýcarsko - dějiny I Základy samostatného švýc. státu položil odboj sedláků, žijících v alpských údolích, proti Habsburkům a později i dalším velkým feudálům. K prvým polit. celkům, které takto vznikly, se během 14.-15.st. připojila řada význ. měst pod Alpami. Nový státní útvar měl od počátku federativní podobu sdružení svébytných celků - kantonů. Jejich jednotu čas od času narušovaly rozpory mezi zájmy měst a svobodných sedláků, mezi kalvinistickými kantony a h. kantony, které zůstaly kat. Společný zájem však vždy převážil. Řada kantonů podnikla úspěšnou expanzi do it. a rétorománské oblasti Alp. - Od 17.st. zůstávaly švýc. kantony stále více stranou evr. politiky. Jejich nezávislost byla dočasně ztracena na sklonku 18.st., kdy se Š. jako helvetská rep. stalo závislé na Francii. Po obnovení nezávislosti uznaly velmoci neutralitu Š., ačkoliv i později občas zasahovaly do jeho vnitřních záležitostí. - Od pol. 19.st. Š. hosp. prosperovalo a stalo se jedním z nejvyspělejších evr. států. Udrželo si neutralitu i během obou svět. válek. Polit. stabilita a neutralita dávaly mez. kapitálu i bohatým soukromníkům záruku bezpečného uložení peněz; rostl význam švýc. bank. Švýc. města se často stala neutrální půdou pro mez. jednání. př.n.l. 1.st. Helvetiové a Rétové podrobeni Římany; území Š. součástí řím. říše (Raetie, Galie) n.l. 47 otevřena cesta přes průsmyk Velký sv. Bernard 406-407 sev. a vých. švýc. území obsazeno Alamany pol. 5.st. záp. část. S. (Ženeva) jádrem Burgundského království 532-843 Burgundské král. součástí franské říše kolem 614 založen klášter Sankt Gallen 1.pol. 8.st. upevnění franské vlády nad alamanskou částí Š. (Sankt Gallen, Chur). 843 verdunská smlouva; větší část Š. připadla císaři Lotharu I., sv. část připojena k východofranské říši 888 vznik král. Welfů (zprvu tzv. jurské král., od 10.st. opět Burgundské král.) ve stř. a záp. Švýcarsku 10.st. Alamanie (vévodství švábské) součástí něm. království 10.-11.st. počátek majetkové expanze rodu Habsburků (hrabata z Aargau) 1033 Burgundské král. (od 12.st. Arelatské král.) přičleněno k řím.něm. říši 1.pol. 13.st. otevřena cesta z Porýní do Lombardie přes Sv. Gotthard; císař Fridrich II. udělil svobody alpským údolím (Uri) a m. Luzernu, Bernu a Curychu 1245-62 válka Habsburků s kantonem Schwyz, později i Uri a Unterwalden; první spojenectví proti habsburské nadvládě 1264 Habsburkové zemskými hrabaty ve stř. Švýcarsku 1291 kantony Schwyz, Uri a Unterwalden (Obwalden) uzavřely tzv. Věčný spolek na obranu proti Habsburkům - zač. švýc. konfederace 1309 císař Jindřich VII. Lucemburský uznal spojení tří kantonů 1315 porážka Habsburků v bitvě u Morgartenu 1316 císař Ludvík IV. Bavor potvrdil samostatnost švýc. kantonů 1332, 1351, 1353 členy spříseženectva se stala m. Luzern, Curych a Bern (s právy kantonů) 1354 Habsburkové neúspěšně obléhali Curych; Albrecht II. Rakouský se za pomoci císaře Karla IV. pokusil zničit tzv. Věčný spolek 1361 Karel IV. uznal právoplatnost švýc. spříseženectva 1370 spříseženectvo vydalo Pfaffenský dopis, který vyhlašoval první zákony konfederace 1385 v Konstanci uzavřen spolek spříseženectva s některými něm. městy 1386 v bitvě u Sempachu poražen rak. vévoda Leopold III. 1388 Habsburkové poraženi v bitvě u Näfelsu 1389 Habsburkové uzavřeli se Švýcary mír na 20 let (1394 prodloužen na dalších 201et, 1412 na 50 let). Habsburské državy omezeny na Aargavsko a Thurgavsko 1393 Sempašský dopis vyhlásil další společné zákony konfederace 1415 součástí spříseženectva Aargavsko s hradem Habsburg 1439-44 tzv. stará curyšská válka Curychu (do 1450 ve spojenectví s císařem Fridrichem III.) proti kantonu Schwyz 1463-77 burgundské války 1470 Habsburkové ztratili poslední državy na švýc. území; neúspěšný pokus rak. arcivévody o restauraci poměrů 1474 tzv. věčné vyrovnání s rak. arcivévodou Fridrichem V. (císař Fridrich III.). Svýcaři uzavřeli spojenectví s lotrinským vévodou a městy proti Karlu Smělému; burgundská vojska poražena u Héricourtu 1476 porážka burgundských vojsk u Grandsonu a Murtenu 1477 Karel Smělý poražen u Nancy 1489 rolnické povstání v okolí Curychu 1499 válka s císařem Maxmiliánem I. a švábským spolkem. Císařské vojsko poraženo u Dornachu; basilejský mír zajistil Š. faktickou nezávislost na říši 1501 Basilej a Schaffhausen členy spříseženectva 1511 S. členem svaté ligy 1511-16 válka s Francií; získáno území v sev. Itálii 1515 vítězství fr. krále Františka I. v bitvě u Marignana; rolnické povstání v sev. kantonech 1516 první vystoupení U. Zwingliho 1523 rolnické bouře 1524-25 rolnická povstání v sev. a záp. Š.; ohlas něm. selské války 1525 nepokoje tovaryšů a městské chudiny v Basileji 1526 zač. reformace v záp. S.; Ženeva členem spříseženectva 1529-31 náb. války; po vítězství kat. kantonů v bitvě u Kapellu poražen a zabit U. Zwingli; zastaven postup reformace 1536 Kalvínův trvalý příchod do Ženevy 1553 upálen M. Servet 1566 v redakci H. Bullingera vydána Confessio Helvetica posterior (tzv. helvetská konfese); společná konfese kalvinistů a zwingliánů 1620 povstání protestantů v kantonu Graubünden
