Štýrsko
Štýrsko, něm. Steiermark - spolková země v jv. Rakousku; 16 387 km2, 1,19 mil. obyv. (2001) srov. 1,18 mil. obyv. (1983), spolkové m. Graz - Štýrský Hradec. Hornatá alpská země (Dachstein) protékaná ř. Murou a Enží. Téměř pol. území je zalesněna. Na horských loukách pastvinářství, v údolích ovocnářství, vinařství. - Součástí řím. provincie Noricum (Panonie). Zač. středověku osídleno germ. a slovanským obyv. 1180 vévodstvím, 1282 štýrskými vévody Habsburkové. Štýrská větev Habsburků získala Ferdinandem II. císařskou korunu. Mírem v St. Germain (1919) již. pohraničí Š. odstoupeno Slovinsku. - 976 byly v oblasti S. zal. tři pohraniční marky proti útokům Maďarů na řím.něm. říši a k upevnění jejího panství nad převážně slovanským obyv.; k jejich spojení došlo v 1.pol. 11.st. a 1056 je získal rod hrabat Otakarů ze Štýru. 1122 získali Otakarové část dědictví Eppenštejnů, 1147 Maribor a 1158 Pittensko a vytvořili tím feud. Š.; 1180 bylo povýšeno na vévodství. 1186 ovládli Š. Babenberkové, 1254 Arpádovci, 1261 Přemyslovci a 1282 Habsburkové. 1379-1463 a 1564-1619 bylo Š. pod vládou vedlejších linií Habsburků. V 16.st. silné protestantské hnutí (1578 získalo náb. svobodu). Saintgermainským mírem 1919 byla jižní část Štýrska s většinou slovinského obyvatel (města Maribor, Ptuj, Celje) odstoupena Slovinsku. - Prům. těžební (rudy železa, uhlí, magnezit, grafit, sůl, sádrovec), železářský, automobilový, ocelářský, el.tech., dřevozpracující, pap. a celulózy.
