řecko-turecká válka 1919-22
řecko-turecká válka 1919-22, konflikt mezi Řeckem a Tureckem vyvolaný expanzívními územními snahami řec. buržoazie na účet Turecka, poraženého v l.svět. válce. Řecko za souhlasu hlavních dohodových mocností obsadilo v květnu 1919 maloas. Izmir s okolím a v březnu 1920 vých. Trácii. Na základě Sèvreské mírové smlouvy vnucené velmocemi Turecku 1920 získalo Řecko právo na držení těchto území a všech Egejských ostrovů (včetně Dodekaneských o. slíbených Řecku Itálií). Sèvreská mírová smlouva narazila na aktivní odpor vlasteneckých protiimper. sil Turecka, vedených Kemalem Atatürkem. Pokus Řecka vynutit si (za akt. podpory Velké Británie) realizaci svých územních požadavků ofenzívou proti kemalistickým silám soustředěným v Malé Asii byl úspěšný pouze na zač. Kemalisté 1921 zastavili řec. ofenzívu a koncem léta 1922 zasadili Řecku zdrcující voj. porážku, obsadili Izmir a celé maloas. pobřeží. Výsledek války výrazně působil jak na další vývoj vnitropolit. poměrů v Řecku a Turecku, tak na mez. posuzování turecké otázky. Lausannskou mírovou smlouvou 1923 se vých. Trácie, Izmir a skupina ostrovů u vstupu do Dardanel vrátila Turecku a Itálie si zachovala Dodekaneské ostrovy. Na základě zvláštní smlouvy muselo Řecko přistoupit na výměnu obyv. s Tureckem.
