řecké divadlo novodobé
řecké divadlo novodobé, v době osvob. hnutí působily div. soubory v provinciích. V lid. vrstvách získalo oblibu loutkové a stínové div. (komická postava Karagiozis, pův. turecky Karagöz). První stálé div. zřízeno v Athénách 1839. Siroké popularity dosáhla zejm. hra Babylónská věž, 1836 (D. Vyzantios, asi 1790-1853). Rozmach div. na zač. 20.st.: Královské div. a Nová scéna (obě v Athénách 1901). Dramatik a ředitel V. Christomanos (1867 až 1911) upravoval řec. klasická díla. Na rozvoji ř. d. n. se podílely zejm. scény: Divadlo umění, zal. 1925, Svobodné divadlo, zal. 1929, Národní divadlo, zal. 1932. Režisér A. Sikélianos (1884 až 1951) uváděl klas. díla v hist. divadlech. Přední dramatikové: N. Kazantzakis, A. D. Terzakis, J. S. Kambanellis (*2. 12. 1922 Hora, Naxos). Dnes působí v Athénách 19 divadel; jsou pořádány festivaly klas. her v starověkých div. v Athénách, Delfách, Epidauru a jinde. V.t. řecká hudba (operní divadlo).
