činitel vnitřního prostupu
činitel vnitřního prostupu, č. v. p. homogenní nerozptylující vrstvy; podíl světelného či zářivého toku prostupujícího (tj. dopadajícího na výstupní povrch prostředí) a světelného či zářivého toku vstupujícího do prostředí (tj. po průchodu vstupním povrchem).