čaitja
čaitja [sanskrt], pův. mohyla s ostatky hrdiny či světce; později typ buddhistické či džinistické svatyně obvykle halového typu se třemi loděmi oddělenými pilíři nebo sloupy, apsidovým závěrem s ochozem a stúpem, různým typem zastropení (často v podobě lodního kýlu), oknem v průčelí nad vchodem, soch. a mal. výzdobou; budovány z různých materiálů (nezachované v Gandháře, Sárnáthu, Sáňčí) nebo tesané ve skále (Kárlí, Adžanta).
