útok
útok, 1. voj. hl. druh bojové činnosti, jehož cílem je úplné zničení nepřítele a ovládnutí důl. prostorů. Záleží v ničení nepřítele všemi prostředky, v rozhodné zteči vojsk, v rychlém rozvíjení ú. do hloubky a v obklíčení a zničení nepřátelských sil. Ú. se vede nepřetržitě, v rychlém tempu a v těsné součinnosti všech druhů vojsk; 2. sport a) v kolektivních sport. hrách herní činnost jednotlivce nebo kolektivu, jejímž cílem je vstřeliit branku nebo získat bod překonáním obrany soupeře. Řídí se pravidly a taktikou hry v rámci herního systému; b) útočná řada (sestava, formace) hráčů - útočníků; c) v šermu akce, při níž se šermíř snaží zasáhnout soupeře bodem či sekem.
