óda
óda [řec.] 1. v antice označení písně nebo lyrické básně, v latině mu odpovídá carmen (Pindaros, Horatius); 2. v novodobé liter. meditativní lyrická báseň vznešeného slohu oslavující přírodu, panovníka ap. Tvůrci novodobé ódy: G. G. Byron, F. Schiller (Óda na radost). V české liter. ó. pěstoval F. L. Čelakovský, J. Vrchlický, ve slovenské literatuře S. Hurban-Vajanský, P. Országh-Hviezdoslav.
