Írán země
Írán, Íránská islámská republika, persky Džomhúrije Islámije Írán - stát v jihozápadní Asii mezi Kaspickým mořem, Perským zálivem a Ománským zálivem lndického oceánu; 1 648 000 km2, 67,48 mil. obyv. (2004 úřední odhad) srov. 40,24 mil. obyv. (1982 cenzus), Peršanů, Azerbájdžánců, Kurdů, Gílánců; věřící vyznávají islám (šíité); úřední jaz. perština, hl. m. Teherán. Většinu území zaujímá Iránská vysočina, téměř bezodtoká náhorní plošina ohraničená na S Elborzem s Demávendem, 5 604 m n.m., a pohraničním Kopet-Dagem, na SZ pásmy pohoří, která vycházejí z Arménské vysočiny. Na JZ a J je mohutná soustava Zagrosu s bezodtokými pánvemi, slanými jezery; dosud intenzívní seizmická činnost. Na V rozsáhlé Východoíránské hory. Ve středu kamenité i písčité pouště - Dašte Kevír a Dašte Lút. Nížiny pouze při pobřeží Kaspického moře a Perského zálivu. Ř. Kárún je jedinou splavnou řekou. Další ř. Safídrúd, Atrak patří k povodí Kaspického moře; h. řeky se využívají energeticky, jiné k zavodňování. Vnitřní I. je bezodtoká oblast se slanisky nebo močály; jezera Urmijské, Hamúnské, Darjačaje-namak aj. - Podnebí subtrop. s výraznou kontinentalitou, na J trop. horké a suché. Průměrná teplota ledna 2-19 °C (zimní arktické proudění někdy snižuje teplotu na -30 ° C), července 25-32 ° C. Srážek ubývá od Z k V, maximum v zimě a na jaře; ve vnitrozemí průměrně ročně 300 až 350 mm, u Kaspického moře až 2 000 mm. Většinu území kryjí půdy stepní, pouštní, slané; rostlinstvo stepí přechází v polopouštní až pouštní slanomilné; lesy hl. na kaspickém pobřeží a přilehlých svazích hor kryjí 11 % rozlohy (dub, jalovec, habr, jasan, javor; na J myrta, mandloň, ořešák). Mnoho živoč. endemitů (sajga tatarská, antilopa středoasijská, gazela perská), dále jelen maral, medvěd, vlk, muflon, koza bezoárová, sysel, tarbík, frček, dikobraz, netopýr, varan, hadi, hmyz, ptáci (sup, orlosup, orel, drop, plameňák). - Ochrana přírody: V Í. je asi 13 rezervací a 11 nár. parků, vyhlášených po 1957. 1976 bylo vyhlášeno 9 biosférických rezervací : největší Touran, 10 000 km2, a nár. park Kevír, 7 000 km2, v solné poušti jihových. od Teheránu. - Mnoho nerostných surovin; ložiska ropy a zemního plynu, kamenného uhlí, rud mědi, železa, chromu, olova, zinku, molybdenu, uranu; barytu, bauxitu, soli. - V Í. je zákl. ekonomiky využívání nerostných surovin. Poměrně rychlý hosp. rozvoj umožnilo zestátnění rozhodujících odvětví prům. a zdrojů surovin. Zeměd. zaměstnává 37 % ekon. činného obyv. (1976) a vytváří 9 % hrubého nár. produktu; trvalým problémem je nedostatek vody a nízký stupeň mechanizace. Pěstují se obilniny (pšenice, ječmen, kukuřice, proso, rýže), luštěniny, cukrová řepa i třtina, bavlník, slunečnice, řepka, sezam, olivovník, čajovník, tabák, ovoce, zelenina i vinná réva. Živoč. výr. má extenzívní charakter; chov skotu (7,6 mil. kusů, 1979), ovcí (33,7 mil. kusů, 1979), koz, oslů, koní, velbloudů, drůbeže, bource morušového. Lov ryb. Prům. zaměstnává 30 % ekon. činného obyv. (1976) a vytváří 43 % hrubého nár. produktu (1978). Rozvoj prům. naráží na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Nejvýzn. je prům. těžební (ropa a zemní plyn, rudy), petrochem. a chem., gumárenský, farm., energetiky (18,5 mld. kWh, 1979; hl. z tepelných elektráren). Starou tradici má prům. text. (bavlnářský, vlnařský, hedvábnický a koberců), kožedělný, oděvní. K novým odvětvím patří prům. hut., stroj., cementárenský; dále dřevozpracující, tabákový, cukrovarnický, konzervárenský, nápojů. - Většinu vnitrostátní dop. zajišťuje dop. silniční (dvě větve transas. dálnice jsou hl. osou). Dále dop. žel. (4 700 km, 1978), nám. (přístav Bandar-Masúr, Khorramšahr, Bandar-Chomejní), let. (mez. letiště Mehrabad u Teheránu), potrubní (z míst těžby do ropných přístavů a prům. center). - Vývoz ropy a ropných výrobků, suchých plodů, kůží, um. výrobků, tkanin, koberců; dovoz strojů a zařízení, dop. prostředků, chemikálií, léčiv. potravin; hl. obch. partneři Japonsko, Indie, Saúdská Arábie. Měna: 1 rijál = 100 dinárů. - Státní zřízení : Podle ústavy z 1979 byl ájatolláh Chomejní prohlášen vůdcem I., který řídí a kontroluje činnost zákonodárných a soudních orgánů země. Nejvyšší oficiální funkcí po vůdci je prez. (volený na 4 roky). Zákonodárným orgánem je jednokomorové Shromáždění islámské rady (270 poslanců volených na 4 roky). Dozorčí rada (12 duchovních, z toho 6 volených z členů parlamentu, 6 jmenovaných Chomejním) tvoří spojovací článek mezi vůdcem I. a parlamentem; jejím úkolem je dozírat na to, aby přijímané zákony byly v souladu s předpisy islámu a s ústavou. - Adm. se Í. člení na 14 provincií (ostánů) a 9 guvernorátů.
